Určení pohlaví

Pohlavní rozdíly jsou u dospělých jedinců patrné na první pohled, u mláďat pohlaví neurčíme, dá se rozpoznat až od určitého věku zvířete, resp. od určité velikosti. Samci se od samic liší především vzrůstem, kdy na rozdíl od jiných druhů želv je samec želvy uhlířské větší než samice (ne vždy, obvykle ano). Samci mají více protáhlý krunýř a zhruba v prostředku jeho délky mají patrnou zúženinu. Jejich plastron je spíše prohnutý dovnitř směrem do těla, což usnadňuje samcům dosednutí na samici při páření. Ocas mají výrazně větší než samice, často jej při chůzi skládají pod krunýř tak, že jeho konec se dotýká některé ze zadních končetin. Ocas se také ke svému konci postupně výrazně zužuje. Svým chováním jsou více neklidní než samice. Samice mají krunýř souměrně oválný, plastron mají naprosto rovný, někdy mírně vypouklý. Ocas mají velmi krátký a široký, který ani neskládají pod krunýř, ale stále je nasměrovaný směrem dozadu. Jsou poměrně klidné, přes den se jdou jen nakrmit, jinak se nemusí celý den hnout z místa.  

Odlišnou povahu samců a samic poznáme nejlépe před pářením, kdy samec začne nervózně pobíhat sem a tam po teráriu, pokud je chován společně se samicí, začnou námluvy postupným obcházením samice a oťukáváním. Samice většinou reaguje utíkáním, proto ji samec začne postupně kousat do končetin, aby je zatáhla a neutíkala mu. Jakmile se mu podaří takto samici zklidnit, naleze na ní zezadu a začne se s ní pářit. Velmi často se stává, že samice nemá o páření zájem a i v této fázi utíká. Dokonce se může stát, že samice nemá o samce zájem vůbec a nikdy páření nedovolí, v tomto případě nám nezbyde, než samce vyměnit za jiného. Závěrem zbývá dodat, že samci jsou schopni o samici i bojovat, jejich boje probíhají vzájemným narážením krunýřů, kdy se před sebe postaví čelem, zapřou se předními končetinami a zadními se rozhoupou a vší silou pohnou krunýřem dopředu tak, aby narazili do protivníka a tím ho odstrčili. Součástí jejich boje může být i snaha protivníka převrátit „na záda“.